To však, co by v běžném procesu trvalo ještě celá staletí, se pod tlakem Světla začíná rozuzlovat ve zrychleném čase a bude se to stále více zrychlovat.
Celé toto dění je projevem dokonalé Spravedlnosti Stvořitele, která každému z nás přináší vyvození odpovědnosti za právo využívání svobodné vůle. A my k tomu můžeme zaujmout dva postoje. Prvním je postoj člověka materialistického, rozumového a duchovně nevědomého. A druhým je postoj člověka duchovně otevřeného.
Co bude znamenat zaujetí prvního postoje?
Prožívání důsledků odpovědnosti za vše, co jsme ve svém bytí vykonali v podobě vracející se karmy, v duchovním nepochopení toho dění dotlačí lidi k úvahám, že Stvořitel odvrátil od země svůj obličej. Nebo dokonce, že žádný Stvořitel neexistuje, když se jim něco takového děje a oni jsou vystaveni takovému negativnímu prožívání.
Tvrdošijně nebudou chtít pochopit tak, jak to nechtěli chápat celá staletí, že všechno zlo k nám přicházející, je jen zákonitý důsledek našeho vlastního, povrchního a nízkého chtění. Nebudou chtít pochopit, že za všechno si můžeme jen my sami, protože je to jen důsledek našeho vlastního nesprávného používání daru svobodné vůle.
Kvůli přetrvávající neochotě zabývat se těmito skutečnostmi a snažit se je správně pochopit, bude v lidech narůstat stále větší strach z očekávání nouze, bídy a velkého strádání. A toto negativní naladění, zapříčiněno nechutí věci správně chápat, jim přinese ještě hlubší pád, směřující až ke zničení.
Aby však nikdo ke zničení nesměřoval, nebo aby byl takových lidi alespoň co nejmenší počet, je třeba se duchovně probudit a to, co přichází, správně duchovně pochopit. A na základě svého správného pochopení k tomu pak zaujmout správný postoj.
A jaký je tento správný, pozitivní postoj?
Neustálé se zvyšující Světlo paprsku Syna Člověka přináší zemi i všemu co je na ní vysvobození z temna, jak to bylo předpovězeno před staletími. V tomto poznání se skrývá naděje a radost. Lidé musí vědět, že spolu s hrozivostí zesilování a zrychlování dění přichází zároveň v paprsku Božího Světla množství milostí. Vedle zrychlování karmy přicházejí velká požehnání, spočívající v poskytnutí láskyplné pomoci všem, kteří usilují o dobro a čistotu ve svém životě.
Pozitivní a konstruktivní postoj k tomu, co přichází, spočívá v pochopení, že zrychlený pohyb osudových vláken, dopadajících na člověka je ve skutečnosti Stvořitelem milostivě poskytnuta příležitost k jejich prožití, vyrovnání a odložení. Je to možnost zrychleného odkládání zpětných účinků karmy, sahající zpět o celá staletí.
Kdo toto pochopí, může vyjít vstříc vlastní karmě svým dobrovolným rozhodnutím konat činy dobra. Toto poznání, radostně vnitřně prožito a navenek také uskutečňováno v podobě činů dobra, nám může přinést vysvobození z karmy pouze v symbolické podobě.
Pozdravení, poděkování, úsměv, dání přednosti, ochota pomoci, omluva, soucit a jiné, podobné jednoduché věci, to vše jsou v dnešní době soudu důležité kroky vedoucí k osvobození se od karmy. Není třeba nic jiného, než kráčet životem s tímto vědomím.
Každý den, žitý tímto způsobem, přináší mnoho příležitostí ke snadnému vyrovnání možná těžkých karmických vláken. Takto, s radostnou vděčností má být využíván každý den, vědomě vnímán jako příležitost k osvobození se od starého a vzestup k novému a Světlému. Každý z nás je v dnešní době prací bytostných tkalců osudu obklopen prostými, každodenními příležitostmi, umožňujícími vzestup ke Světlu. Malými kroky můžeme radostně postupovat vpřed v uvědomění si, že mnohé lze odčinit symbolicky, prostřednictvím těch nejmenších projevů úcty, dobra a lásky k bližním.
Je nádherné uvědomit si, že tím nejmenším projevem lidského pochopení a soucítění s druhými můžeme odhodit těžká břemena minulé karmy. Je nádherné uvědomit si, že každý den je nám prostřednictvím našich kontaktů s bližními poskytnuto mnoho příležitostí k duchovnímu osvobození a k duchovnímu vzestupu. Je nádherné nevnímat příchozí události jako nepříjemné věci, které si nezasloužíme, ale jako příležitosti být trpělivějším, lepším, čistším a vnímavějším.
Máme-li však neodbytné přesvědčení, že v určitých věcech jsou vůči nám naši bližní opravdu nespravedliví a že si to nezasloužíme, v takovém případě je možné uplatnit něco velkého a vznešeného. A to je odpuštění! Odpuštění, které je schopno zlomit hned v začátku sílu zatěžujícího karmického spojení mezi lidmi. Je svědectvím velké zralosti a moudrosti ducha, dokážeme-li to projevit nejen slovy, ale také stavem svého nitra, ve kterém nezůstane žádná pachuť z vědomí toho, že nám bylo ublíženo.
Ačkoli se tedy náš svět pod tlakem Světla paprsku Syna Člověka otřásá v základech, duchovně otevřený člověk to všechno může vnímat ne negativně, ale pozitivně. Může vnímat, jak u každého, kdo usiluje vzhůru, stojí pomoci i ochrana, přinášející naději na úplné vysvobození. Může vnímat, že tím nejdůležitějším, do čeho je třeba se v dnešní době okamžitě a s radostí pustit, je snaha rozvazovat svými činy dobra vůči bližním vlastní karmická vlákna. Každý den bychom se proto měli snažit být vnímavější ke všem příležitostem, které nám přinášejí možnost rozuzlení karmy, a tím možnost stoupat vzhůru ke Světlu.
Kdo to však ignoruje a promeškává, ten nemůže již dále očekávat trpělivost Páně vůči jeho vlažnosti a jeho duchovnímu spánku. Zamotaný do vláken vlastní karmy se ztratí v nenávratnu, protože odmítl formovat svou osobnost v souladu s požadavky, které s sebou přináší zvýšený příliv Světla.
Pro každého člověka je proto tisíckrát lepší vykročit radostně vpřed vstříc tomu, co k němu přichází a vyrovnávat to, rozvazovat to a rozuzlovat to svým pevným chtěním dobrého, čistého a lidsky vstřícného.
ve spolupráci s smeromkzivotu.blogspot.co/...