Ale pojďme k věci. Zde jsou avizovány vtipy s hlubším duchovním přesahem:
Sedí chlapík v obýváku, dívá se televizor a popíjí pivo. Najednou se ozve slaboučké bouchání na dveře. Muž otevře a před dveřmi stojí malá kostřička a říká:
"Svíce života vašeho křečka dohořela. Přišla jsem si pro jeho duši."
Chlapík chvíli dívá na kostřičku a pak do ní z celé síly kopne tak, že kostřička se zřítí dolů po schodech. Zavře dveře, sedne si k televizoru a zase popíjí pivo.
Za chvíli se však ozve strašné bouchání na dveře. Chlapík vyskočí a jde otevřít. Stojí tam obrovská kostra s kosou a vedle ní ta malá kostřička, která říká:
"Mámo, tenhle to byl!"
Duchovní poučení:
Nikdy neubližujme nikomu slabšímu, i když si myslíme, že tak můžeme učinit zcela beztrestně. Za každým slabším totiž stojí Někdo Silný, kdo nám to odplatí a koho odplatě neujdeme. Ani svou smrtí! Právě naopak! Smrtí jí vykročíme přímo vstříc!
Jede chlapík po dálnici, poslouchá hudbu v rádiu a najednou se v něm ozve:
"Pozor! Výjimečná zpráva! Po dálnici mezi Prahou a Brnem jede jeden blázen autem v protisměru!"
Chlapík poslouchá a sám pro sebe si řekne:
"Kdyby jen jeden, ale všichni!"
Duchovní poučení:
Je až groteskní, jak křečovitě hledáme chyby hlavně v druhých, ale nikdy ne v sobě samých. Poučme se konečně! Hledejme chyby v první řadě v sobě samých a teprve potom v druhých.
Parta dělníků kope velmi hlubokou studnu. Už jsou na dně a chystají se osadit první kruhový betonový dílec, když tu najednou přiběhne mistr celý bledý a křičí:
"Chlapi! Je to špatný! Měl jsem naopak obrácený projekt. Měl to být komín!"
Duchovní poučení:
Většina lidí zaměřuje celé své životní snažení pouze dolů do hmoty, aby u konce, na sklonku svého života zjistila, že to mělo být úplně naopak. Že celé své životní snažení bylo třeba zaměřit ne dolů, do materie, ale vzhůru k nebesům.
No a poslední vtip lze zařadit spíše do kategorie černého humoru.
Jistý zámožný člověk si dal věštit budoucnost a věštkyně mu předpověděla, že za tři dny zemře. Rozhodl se smrti uniknout, dal zapřáhnout koně do kočáru a uháněl pryč dnem i nocí.
Třetí den k večeru se dostal k dlouhému mostu nad hlubokou propastí. Pustil se po něm a před jeho koncem najednou vidí tmavou postavu s kosou, která na něj s úlevou křičí:
"A já jsem se už bála, že to nestihneš!"
A tehdy se most zhroutil.
Duchovní poučení:
Onen člověk, kterému byla za tři dny předpovídána smrt podvědomě cítil, že se s tím dá něco dělat. Že tomu lze uniknout. Avšak způsob, který si vybral byl nesprávný, protože to byla jen snaha o fyzický útěk.
On se však mohl vyhnout smrti duchovně. A to tím, že nastoupí cestu radikální změny své osobnosti k lepšímu. Že opustí své nectnosti a špatné cesty, a z celé síly se upne k dobrému a čistému.
Kdyby se rozhodl takto, nemusel nikde fyzicky utíkat a třetího dne k večeru by nevběhl do náruče smrti, která ho čekala právě na onom mostě.
Nebuďme jako on! Aktivně měňme svůj osud k lepšímu tím, že budeme měnit k lepšímu sami sebe.
ve spolupráci s smeromkzivotu.blogspot.co/...