Putin zdůrazňoval, že Rusko se cítí být ohroženo postupem paktu NATO až k jeho bezprostředním hranicím. Při demontáži socialistického východního bloku byla totiž jednou z podmínek Michaila Gorbačova, aby se NATO dále nerozšiřovalo směrem na východ. Tato podmínka však nebyla západem dodržena. Došlo k jejímu věrolomnému porušení a vojenský pakt NATO se začal pomalu, plíživě a záludně přibližovat k hranicím Ruska. A když už došlo až na Ukrajinu, na bezprostředního velkého souseda Ruska, Rusko se cítilo být ohroženo.
Rusko mělo uvěřit směšnému tvrzení, že se nemá čeho bát, protože NATO je pouze čistě obranným paktem. Útok na Irák pod falešnou záminkou, jakož také letecká likvidace vojenských sil Muammara Kaddáfího v Libyi však hovoří o opaku.
USA a Británie mají své rozvědky, které věděly o plánovaném ruském vojenském zásahu na Ukrajině, ale svou rozvědku má také Rusko, a ta zase ví o dlouhodobých plánech západu. Ví o tom, že jeho záměrem je přijmout Ukrajinu do NATO, nasunout k hranicím Ruska masivní vojenský potenciál a z Ukrajiny, jako z obrovského nástupního prostoru pak zaútočit na Rusko s cílem zmocnit se jeho přírodních zdrojů.
Z pohledu Vladimira Putina se už nedalo čekat. Z pohledu Ruska, systematicky agresivně obklopovaného silami NATO byla na stole jediná otázka: Buď my teď, nebo oni potom! Buď my nyní vojensky obsadíme Ukrajinu a uděláme z ní neutrální nárazníkovou zónu, která bude oddělovat síly NATO od hranic Ruska tak, jak se o tom dohodl se západem již Gorbačov, nebo budeme čekat, až bude Ukrajina přijata do NATO a vznikne z ní nástupní prostor pro vojenskou agresi do Ruska.
Právě proto, jako to nejdůležitější ze všeho, žádal Putin od západu záruku, že Ukrajina nebude nikdy přijata do NATO. Tváří tvář k tomuto jeho základnímu požadavku však z úst západních pokrytců zněla pouze slova o tom, že přece každá země si může svobodně vybrat, kam chce patřit. Dobře totiž věděli, že protizákonným pučem dosazena, pro americká ukrajinská loutková vláda bude se stoprocentní jistotou žádat o vstup do NATO.
Je proto obrovským, hnusným pokrytectvím vidět západní i naše politiky, jak jsou rozhořčeni z války na Ukrajině. Avšak ještě včera měli plná ústa řečí o tom, že každá země si může svobodně vybírat svou orientaci, ať chce patřit do NATO, nebo ne. Západ věděl, jak smrtelně vážně bere Putin tuto otázku ve vztahu k budoucí bezpečnosti Ruska, ale záruku neutrality Ukrajiny mu nedal. A teď jsou najednou všichni pokrytecky zhroženi, když došlo k válce, které by se dalo ze strany západu zabránit jediným podpisům.
Válka je hrozná, protože přináší velké materiální škody a především oběti na životech, ať už jsou na té, nebo oné straně. Věci však nejsou vůbec tak černobílé, jak se nám mediálně prezentují. Je naivní mluvit o ušlechtilém západě a o démonickém Rusku. Jedná se zde o boj dvou mocností, z nichž jedna hájí svou bezpečnost a své pozice, zatímco druhá agresivně a systematicky postupuje od západu směrem na východ. A tento postup by se nezastavil ani na Ukrajině, ale pokračoval by dál, ve snaze zmocnit se obrovských ruských přírodních zdrojů.
Obětí tohoto zápasu mocností jsou obyčejní lidé, postižení ozbrojeným konfliktem, k čemuž by ale vůbec nemuselo dojít, kdyby bylo na západě trochu dobré vůle. Proto je krev obětí také na jejich rukou. Neboť mír nebyl pro ně vůbec tak důležitý, jak tvrdí, ale důležitější byly pro ně jejich vlastní mocenské zájmy.
To, co se děje dnes má velkou podobnost s kubánskou krizí, kdy Rusové nainstalovali na Kubu své rakety, čímž se americká města dostala do jejich bezprostředního dostřelu. Američané se cítili být ohroženi a vznikla krize, podobná té dnešní. Nakonec však Rusové měli tolik inteligence, že situaci dále nevyhrocovali a své rakety z Kuby stáhli.
Dnes však, když se totéž opakuje v opačném gardu a Američané se se svou vojenskou silou plánují nasunout do Ukrajiny, cítí se být Rusko ohroženo stejně, jak se cítili USA za dob kubánské krize. Dnes však Američané a západ neměli tolik inteligence, aby ustoupili a nevyhrotili situaci do krajností. A proto zapříčinili to, co se děje. Právě oni svým neústupným postojem vyvolali válku, které mohli velmi jednoduše zabránit.
Tento článek vznikl proto, aby ukázal, že nejen Rusko, ale i USA a západ jsou zodpovědní za utrpení obyčejných lidí, způsobené mocenským vojenským konfliktem, přičemž při troše dobré vůle se všemu tomuto utrpení a všem těmto tragédiím dalo zabránit. Ale žel, tolik dobré vůle se na humanistickém západě nenašlo. A proto zde nyní máme mrtvé, raněné a tisíce lidí na útěku.
A zcela na závěr je ještě třeba zdůraznit, že v dnešní době podvodu a lhaní by si lidé už konečně měli zvyknout, že skutečnost je téměř vždy úplně jiná, než se prezentuje v médiích. Ať již například v případě pandemie, nebo i nyní, v případě války na Ukrajině.
ve spolupráci s smeromkzivotu.blogspot.co/...