Odsuňme proto všechno toto bokem a zkusme se podívat na danou problematiku s věcností, bez obvyklého mlžení. Neboť čas k tomu dozrál a lidstvo by mělo konečně poznat, co je to vlastně Svatý Grál.
Při našem objasňování se ale musíme přenést do nesmírně dávné doby, kdy ještě neexistovala planeta Země, ani hmotné univerzum, ba ani žádné stvoření. Existoval pouze Stvořitel samotný a vědomé bytosti, nacházející se v jeho bezprostředním vyzařování v božské říši.
Stvořitel je věčně existující entita, kterou v její skutečné, pravé podstatě, nikdy nikdo neviděl a nikdy nikdo neuvidí. Stvořitel je věčné, na nikom nezávislé bytí, vymykající se jakékoli lidské představě. A z tohoto věčného bytí, z tohoto zdroje všeho života se šíří obrovská záře a obrovský tlak.
Záře Světla a síla tlaku vyzařování Stvořitele jsou tak obrovské, že v lidem nepředstavitelné dálce od něj není schopno vůbec nic vědomého existovat. Až v nedozírných dálavách, kde se síla Světla začne pozvolna zmírňovat, se v božské říši začínají formovat první vědomé bytosti. Bytosti, schopné obstát a vědomě existovat v dálavami zmírněném, ale i tak stále obrovském tlaku Božího Světla.
Jsou to v převážné míře bytosti, mající křídla, protože křídla jsou manifestací jejich bezvýhradného zachvívání ve Vůli Nejvyššího. Neboť v podstatě, v tlaku síly jeho Světla, ani nic jiného není možné. Takto tomu bylo od věků, dávno před stvořením světa. Existoval pouze Stvořitel a vědomé bytosti, žijící v jeho Světle a v jeho síle v božské říši.
Pokud si to tedy velmi stručně zrekapitulujeme, existuje Stvořitel a potom z něj vycházející, nikým nepřeklenutelná záře Světla jeho jsoucnosti. Pak máme božskou říši, v níž už v poněkud zmírněném tlaku síly Světla žijí různé vědomé bytosti, bezvýhradně sloužící Stvořiteli a naplňující jeho Vůli.
No a na samém konci božské říše, čili na samém konci vyzařování Světla Stvořitele, se nachází pevnost. Nachází se tam hrad, který je poslední baštou Světla.
Je to hrad Grálu! A v něm se nachází posvátná nádoba, zvaná Grál. Právě ona je konečný bodem, do kterého proudí síla Světla Nejvyššího. V této nádobě neustále vře a vlní se do ní proudící síla Páně. Proud Světla z ní protéká a směřuje opětovné nahoru, transformován do podoby jásavých díků a radostného tvůrčího velebení Stvořitele všemi vědomými bytostmi, žijícími v božské říši.
Existují tedy dva rozhodující body. Stvořitel na jedné straně a Svatý Grál, jako konečný a nejvzdálenější bod jeho vyzařování na druhé straně. A mezi nimi se rozkládá věčná božská říše.
Ale jak, a hlavně proč vzniklo stvoření?
V božské říši se kromě vědomých bytostí, schopných odolávat nesmírnosti tlaku Světla, nacházel v největší vzdálenosti od Stvořitele, dá se říci že v blízkosti hradu Grálu, jistý energetický potenciál. Energetický potenciál, jehož jednotlivé nevědomé částečky byly schopny dosáhnout sebeuvědomění a stát se vědomými bytostmi.
Avšak tento energetický potenciál to nedokázal přímo v božské říši, kvůli obrovskému tlaku Světla v ní panujícím. Jeho touha po vědomém bytí však stále přetrvávala a vznášela se až ke Stvořiteli, jako tichá prosba.
Až se nakonec Stvořitel, dosud existující jako samojediný, spolu s jeho božskou říší, končící pevností Grálu, rozhodl vyhovět tomuto, neustále po vědomém bytí toužícímu, energetickému potenciálu, a umožnit mu vědomou existenci. K tomu však mohl být využit jedině prostor mimo božské říše. Tam by se totiž obrovská síla Světla ještě více ochladila, snížil by se tlak, a tím by se umožnila vědoma existence energetickému potenciálu z okraje božské říše. A právě proto došlo k aktu stvoření a Stvořitelem byla přednesena známá slova: "Buď Světlo!"
Tato slova se stala pokynem k tomu, že v pevnosti Grálu, stojící na samém okraji vyzařování Stvořitele, se otevřela od věků vždy zavřená brána, a z posvátné nádoby Grálu se vylilo Boží Světlo do vnější temnoty.
Vylitím Světla do nicoty došlo automaticky k jeho ochlazení a ke zmírnění jeho tlaku, což vytvořilo prostor ke zformování a vědomou existenci pro zmíněný, energetický potenciál z okraje božské říše.
Postupným ochlazováním vznikla duchovní říše s duchovními bytostmi, a nakonec také hmotné univerzum s naší planetou, která dává prostor pro vědomou existenci pozemskému člověku.
Svatý Grál je tedy posvátná nádoba, naplněná silou Světla Stvořitele, z níž se na pokyn Páně vylilo Světlo do nicoty, a tím vytvořilo životní prostor pro miliardy vědomých bytostí, protože tyto se mohly probudit ke svému bytí jedině v zmírnění síly Světla mimo božské říše.
A od té doby se každý rok, v ten samý den vždy znovu otevírá zlatá brána pevnosti Grálu, a z posvátné nádoby se vylévá dolů do stvoření proud síly Božího Ducha, který celé stvoření udržuje a obnovuje. Děje se tak každý rok přesně 30. května!
30. května se z posvátné nádoby Grálu vylévá do stvoření zářivá síla Ducha Božího a obnovuje stvoření! Přibližně v tento den oslavují křesťané Letnice. V tento den, jak je zaznamenáno v evangeliích, vystoupil Kristus po svém zmrtvýchvstání na nebesa. Stalo se tak čtyřicet dní po jeho smrti.
Čtyřicet dní čekal Ježíš na chvíli, kdy se 30. května otevře brána pevnosti Grálu, čímž se uvolní cesta, umožňující mu vystoupit ze stvoření do božské říše, až ke svému Otci. Stalo se tak proto, že stvoření Páně se řídí ne svévoli, ale přesnými zákony, které nakonec také sám Ježíš respektoval. Říkal totiž, že nepřišel zákony rušit, ale naplňovat.
Na základě těchto skutečností nám je možné přesně zjistit, který den byl Ježíš ukřižován. Pokud totiž od 30. května odečteme 40 dní, a pak ještě tři dny, kdy byl Kristus v hrobě, vyjde nám 18 duben.
Ježíš Kristus byl ukřižován přesně 18. dubna! Po třech dnech vstal z mrtvých a po 40 dnech vystoupil 30. května k Otci! Neboť v tento den, ve kterém se do stvoření vylévá obnovující síla Ducha Svatého, je průchod do božské říše přes bránu pevnosti Grálu otevřený.
A tento den se opakuje každý rok! Každý rok se otevírá zlatá brána pevnosti Grálu a z posvátné nádoby Grálu proudí dolů do stvoření Boží síla Ducha, aby ho obnovila. Kdyby každoročně nebyla odhalena posvátná nádoba Grálu a nebyla z ní vylita obnovující síla, stvoření by vyschlo a zhynulo.
Také ty, malý pozemský člověče, který si byl v těchto věcech dosud tak fatálně nevědomý, můžeš v zmíněný vzácný den do své duše vrchovatě načerpat blahodárné obnovující síly Ducha Svatého, pokud se k jejímu přijetí dokážeš v čistotě a v pokoře vnitřně otevřít.
kusvetlu.blog.cz/... ve spolupráci s M.Š