Síly temnoty jsou silami zla, silami černé, silami války, silami vraždění, silami destrukce, silami sváru, silami smrti, silami konfrontace, silami vytváření napětí, silami nečistoty a silami ošklivosti.
No a uprostřed, mezi těmito dvěma protichůdnými póly sil se nachází naše Země. Země, jako prostor vlivu Světla a jeho hodnot, a zároveň jako prostor vlivu temnoty a jejích hodnot.
Lidé, žijící na Zemi vnitřně a podvědomě zachycují oba tyto vlivy a na základě své svobodné vůle orientují vlastní život jedním, nebo druhým směrem. Buď směrem ke Světlu, nebo směrem k temnotám.
Tím se stávají buď služebníky Světla, snažícími se na Zemi prosazovat světlé hodnoty, nebo služebníky temna, snažícími se prosazovat temné hodnoty.
Je samozřejmě snadno pochopitelné, že tak, jak je Světlo nepřítelem temnoty, tak je také temnota nepřítelem Světla. Je to nesmiřitelný boj, přičemž každá strana v něm bojuje sobě vlastními prostředky. Světlo prostředky Světla a temno zákeřnými prostředky temna.
Světlo, věrné své podstatě září. Vyzařuje do prostoru Země své světlé hodnoty a na svobodné vůli lidí ponechává, zda světlo, dobro a vznešenost těchto hodnot poznají a budou je následovat.
Temno, věrné své temné podstatě vyzařuje také do prostoru Země své temné, falešné a pomýlené hodnoty, které lidé zachycují a následují je. Vedle toho se ale také snaží zákeřně křivit všechny hodnoty světla asi tak, jako když někdo obrátí směrovací tabuli schválně nesprávným směrem.
Ve střetu zájmů, čili na Zemi jsme tedy jako na jakémsi bojišti mezi Světlem a temnotou, přičemž temnota se snaží zničit, pokřivit a pokroutit vše, co je světlé. Porozumění se snaží zničit vyvoláváním konfliktů. Mír se snaží zničit úsilím o vyvolání války a vraždění. Spolupráci se snaží nahradit bezohledným ovládáním a parazitováním na jiných. Morálku se snaží zničit nemorálností. Čistou se snaží zničit nečistotou. Krásu se snaží zničit vyzdvihováním ošklivosti. Ohleduplnost se snaží nahradit bezohledností. Duchovní učení, vedoucí ke Světlu, se snaží překroutit tak, aby se staly jen slepou uličkou, nebo aby místo Světla vedly k temnotě.
Temnota se tedy snaží zničit, poskvrnit a obrátit v pravý opak vše, co je světlé. A často to dělá tak rafinovaně, že navenek ponechá věcem vzhled světlosti, avšak vnitřně je zkreslí takovým způsobem, že směřují k temnotě. No a lidé, kteří jsou povrchní a nedají si pozor, mají klamný dojem, že kráčejí ke Světlu. Že dělají něco dobrého a pozitivního, ale všechno je naopak.
A proto se kolem nás v současnosti nachází velmi mnoho věci, které mají vnější vzhled světlosti a pozitivity, avšak za líbivým a na efekt vypočítaným zevnějškem se skrývá ta nejzlověstnější temnota. Je tomu tak proto, aby to povrchní lidé prvoplánově přijali jako návnadu, a ta je pak stáhla do temných hlubin.
A v tomto velkém boji mezi silami Světla a silami temna na Zemi má každá strana své oddané služebníky. Na jedné straně stojí lidé, vědomě usilující o světlé hodnoty, kteří se snaží nasměrovat ostatní k jejich následování. Na druhé straně stojí zase lidé, kteří zcela propadli temnu a snaží se, aby jedině temnota zcela ovládla vědomí většiny obyvatelstva.
A uprostřed, mezi těmito dvěma tábory se nacházejí masy obyčejných lidí, které žijí svůj každodenní život. Tyto masy nelze označit za vysloveně špatné, ale ani za vysloveně dobré. Lze je označit za průměrné.
Žel, tyto masy samy a dobrovolně kráčejí do náruče temna, protože pro pohodlné lidi dnešní doby je mnohem snazší pasivně se podvolit vlastním slabostem, nedostatkům, nectnosti a malosti vlastní duše, než aktivně usilovat o Světlo a zachovávání světlých hodnot ve svém životě. A právě proto masy přepadávají temnotám a bez odporu se jimi nechávají strhávat dolů. To je totiž nestojí žádnou námahu. Tomu se stačí jen bezmyšlenkovitě podvolit.
Tomu však, kdo se vědomě nebo nevědomě, jako většina obyvatelstva podvoluje destruktivním silám temna a dostává se do jejich područí, tomu to musí nakonec přivodit destrukci jeho osobnosti. Neboť temnota se může všem svým věrným odměnit jen hrůzami temnoty, i když jich je dočasně na Zemi schopná vynést na výsluní.
Je to totiž přesně jako ve starých pohádkách, v nichž temno nabídne svým potencionálním služebníkům všechny poklady světa, jen ať mu upíší svou duši. A když jeho službě a jeho zájmům zaprodají svou duši, dá jim majetky, kariéru, peníze, moc, slávu, postavení, bohatství a vše ostatní, co si je jen možné na světě přát. Avšak nakonec temno uchvátí duši dotyčného a zničí ji. Zničí ji, protože v konečném důsledku není schopno ničeho jiného, než destrukce a ničení.
Na každém z nás záleží, kam budeme směřovat loď našeho současného bytí, jakož také bytí našeho národa, ale i celé naší civilizace. Příklonem ke světlým hodnotám se my osobně, ale i celá naše planeta bude stávat světlejší, lehčí a bude stoupat jako balón, nadlehčena ušlechtilostí ctností a dobra směrem k výšinám Světla, štěstí a míru.
Nebo potom, příklonem k temnotě a jejím hodnotám se budeme my osobně, ale i naše planeta stávat stále temnějšími a těžšími, abychom nakonec, jako pytel naplněný zátěží našich nectností klesli hluboko dolů, do náruče temnoty, která nás s definitivní platností obejme, sevře a udusí, protože právě toto plně odpovídá její povaze.
Na každém z nás záleží, zda se rozhodneme pro hodnoty Světla, prostřednictvím kterých budeme svou osobností kotvit dobro a ušlechtilost na Zemi, a tím sebe sama i naši Zemi povznášet směrem ke Světlu.
Nebo se naopak rozhodneme pro hodnoty temnoty, prostřednictvím kterých budeme svou osobností kotvit na Zemi síly úskoku, podvodu, nespravedlnosti, zla, nemorálnosti a destrukce, a tímto způsobem sebe sama i naši Zemi strhávat do spárů temnoty se všemi nezbytnými katastrofálními důsledky pro naši vlastní osobnost, i pro celou naši civilizaci.
kusvetlu.blog.cz/... ve spolupráci s M.Š