A zrazují je nejbohatším, kteří mají nesmírně mnoho peněz, ale chtějí mít ještě víc. Tito nejbohatší žijí v nejbohatších a nejvyspělejších zemích světa. Jednoduše řečeno, na západě!
No a ve světě neomezené moci peněz, ve kterém chtějí být nejbohatší stále bohatší, je veřejné mínění obyvatelstva cíleně formováno do takové podoby, aby bylo v souladu s přáními, cíli a záměry této samozvané elity.
Nejbohatší oslavují a chválí jen ty, kteří jim jdou po ruce. Kteří jsou poslušní jejich přáním a záměrům. Jedině takoví lidé jsou vynášení na vrchol. Jedině oni jsou ti dobří, oceňování a chválení. Oni jsou ty pravé osobnosti. A jedině z jejich řad bývají ti nejlepší prezidenti.
Pokud ale v dnešním světě nadvlády všemocných peněz a bohatých vzplane proti někomu nenávist, ve skutečnosti to znamená, že jde o člověka, který se nějakým způsobem staví vůči záměrům nejbohatších. Který jim nejde po ruce tak, jak by si přáli a překáží jim.
A tak v současnosti paradoxně právě podle nenávisti a odmítání poznáte opravdu hodnotné osobnosti. Poznáte skutečně hodnotné lidi, působící jako zrnko písku v dobře fungujícím, a na plné obrátky rozjetém mechanismu honby za stále většími penězi, zisky a mocí. A tato zásada platí také o prezidentech.
Nejvíce nenáviděným je ruský prezident Putin. Proč? Protože stejně, jako Jelcin, nezrazuje svůj národ a nevydává ho napospas drancující ruce západu. Protože ho nechce vydat napospas nenasytnosti nejbohatších, kteří chtějí být stále bohatší. A to i na úkor celých národů! Na úkor jejich zotročení, ožebračení a vydrancování jejich přírodních zdrojů.
Pokud se někdo vůči tomu dováží protivit, okamžitě je vystaven nenávisti. A nenávist vůči jeho osobě je jako jediný správný postoj nadiktován obyvatelstvu celého západního světa.
Proto je nenáviděn Putin, avšak v ruském národě má stále obrovskou podporu, protože rusové podvědomě tuší, že divoká nenávist západu je důkazem toho, že tento prezident skutečně hájí zájmy vlastního lidu.
Proto je nenáviděn také Asad, který by se během dlouhé občanské války nebyl schopen udržet u moci, kdyby stále neměl většinovou podporu vlastního obyvatelstva. A většina obyvatelstva stojí za ním, protože nenávist západu je jen osvědčením toho, že mu tento prezident nechce vydat do rukou vlastní národ a jeho přírodní zdroje.
Podobná situace je také ve Venezuele, kde se opoziční lídr prohlásil za prezidenta a legálně zvolený prezident Maduro byl prohlášen za diktátora.
A protože Maduro nechce vydat vlastní národ a jeho přírodní zdroje drancování nejbohatších, západ okamžitě uznal samozvaného lídra opozice za prezidenta, protože ten by jako prezident byl vůči nejbohatším a jejich záměrům mnohem povolnější.
Ale pravda je taková, že ani tentokrát nejde o žádnou demokracii, ani o žádné lidské práva, a už vůbec ne o nějaký venezuelský lid. Jako vždy jde opět pouze o ropu, zisky a peníze, jejichž chamtivá a bezohledná elita západu nemá nikdy dost. Všechny krásné řečičky kolem těchto pravých záměrů jsou jen účelovou kouřovou clonou pro naivní a nemyslící, kteří mají být ve své naivitě a povrchnosti oklamáni ušlechtile znějícími frázemi.
No a se stejnými kartami se hrálo také na Ukrajině, ale také v souvislosti s Kaddáfím, Husajnem, nebo kdekoliv jinde, kde západ prosazoval demokracii, bojoval proti diktátorům a za lidská práva.
A teď pozor, milí voliči prezidenta Slovenské republiky! Jeden z kandidátů na prezidenta, konkrétně paní Čaputová, byla v roce 2016 oceněna Goldmanovou nadací, a v rámci tohoto ocenění jí přišlo na účet 175 tisíc dolarů. (5 milionů slovenských korun)
Jen si například vzpomeňme, jaký rozruch vyvolalo v Česku ocenění Jaroslava Nohavici ruským prezidentem Putinem. Jen si vzpomeňme, jak se jeho cédéčka veřejně pálila na náměstích jako ve středověku, nebo za fašismu.
Pokud se přeneseme na současné Slovensko, také zde máme ocenění. Nicméně ocenění, přicházející ze západu a doprovázeno štědrou, 175 tisícovou, dolarovou dotací. To však kupodivu nevyvolává žádné rozhořčení. To je považováno za normální.
Kdo však zná myšlení finančních žraloků západu, může si být jistý, že ani cent nedají nikomu jen tak. Že je to nimi vždy vnímáno jako investice, na jejímž základě dříve, nebo později očekávají mnohonásobnou návratnost. A v případě politiky a politiků tehdy, když se dostanou na vrchol.
Konkrétně v případě paní Čaputové, když bude zvolena prezidentkou a bude prosazovat západní agendu. Když půjde proti vlastnímu národu a bude hájit a prosazovat západní zájmy, samozřejmě pod pláštíkem krásných a humánních slov. Když bude hájit zájmy a agendu nejbohatších, kteří jí svými penězi pomohli dostat se na výsluní.
Západem hýbou peníze a přes peníze ti nejbohatší a nejmocnější. Pokud nějaký z prezidentských kandidátů má přízeň západu tak, jak ji má dnes paní Čaputová, nesvědčí to o ničem jiném, než o tom, že její orientace je prozápadní. Že dobro vlastního národa vidí v tom, co si přeje západ. A že zlo vnímá jako to, co se příčí záměrům západu.
A tak tu máme jen dalšího poslušného lokaje západu! Jen dalšího zrádce vlastního národa, podle kterého národ sám neví, co je dobré, a proto musí být řízen západem. Jen takovéto vazalství a zrádcovství bývá vždy tím, co západ uznává. Jen toto jsou podle něj ty správné politické osobnosti, které si národy zaslouží. To jsou ti, kteří jsou západem podporováni a vyzvedáváni tak, jak v současnosti paní Čaputová.
Slováci! To, co má podporu ze západu je v jeho službách! Jen to, co západ nenávidí a nemůže vystát je ve službách národa, protože je překážkou jeho nenasytné chamtivosti!
Slovenský volič, podle tohoto ovoce poznáš, které jablko je uvnitř zkažené a shnilé, i když bude ze všech stran opěvováno těmi nejvzletnějšími a nejdemokratičtějšími frázemi.
Slovenský volič, nevol lokaje a přisluhovače západu! Nevol poskoky nejbohatších a nejmocnějších! Nevol jidáše a zrádce, kteří tě zaprodají za třicet stříbrných!
kusvetlu.blog.cz/... ve spolupráci s M.Š