Vládnoucí elita totiž vždy a v každé době potřebuje masy ovládat a manipulovat jimi podle svých vlastních potřeb. Skutečná moc má podle představ mocných vždy patřit pouze elitě, stojící na vrcholu společnosti.
A zatímco třeba v středověku držely vládnoucí elity obyvatelstvo v područí prostřednictvím absolutní nevědomosti a nevzdělanosti, dnes, v době informačních technologií se tak děje prostřednictvím manipulace s informacemi, které jsou záměrně neobjektivní a jednostranné.
Kdo si to ale neuvědomuje, ten se sice v rámci současné jakože demokracie rozhoduje relativně samostatně, ale na základě záměrně neobjektivních informací nesprávně. Nesprávně přesně v takovém smyslu, v jakém si přejí nejmocnější našeho světa.
Z většiny lidí se tím pádem stává pouze stádo ovcí, jejichž názory, myšlenky, postoje, pohled na život a hodnoty jsou ve skutečnosti výsledkem mediálně manipulujícího, sociálního inženýrství.
Skutečnost, že jde o existenci, člověka maximálně nedůstojnou, netřeba ani zdůrazňovat. Žel, velmi mnohým to však v jejich povrchnosti a plytkosti myšlení vyhovuje, protože tento princip manipulace počítá, ba je přímo postaven na lidstvu obecně vrozeném sklonu k povrchnosti, plytkosti a lenosti myšlení.
Pouze lidé, ochotni vynaložit určitou námahu, zaměřenou na to, aby se mohli stát osobnostmi, stojícími skutečně na výšce se mohou vysvobodit ze současného, mediální manipulací sociálně inženýrsky vytvářeného matrixu virtuální reality. Žel, jsou to jen jednotlivci, nebo malé skupiny. Většina je příliš přetížená prací a příliš líná samostatněji myslet, aby toho byla schopna.
Podívejme se nyní trochu blíže na charakter manipulace s informacemi:
Každá věc má dvě stránky. Stránku pozitivní, ale i negativní. Má své klady, ale i zápory. Má svůj líc, ale i rub. Z hlediska působení médií se o těchto skutečnostech ví a reálně by měly být zohledněny v takzvaném vyváženém zpravodajství. Ve vyváženém zprostředkování informací, které berou v úvahu jak jednu, tak i druhou stranu mince. Na základě takového druhu zpravodajství by pak lidé pochopitelně mohli bez jakéhokoliv ovlivňování formovat svůj vlastní, objektivní pohled na realitu, své vlastní názory i své vlastní postoje.
Cosi takového, jako objektivní zpravodajství však žel vůbec neexistuje, protože média na objednávku mocných, kteří je vlastní, šíří pouze typ informací čistě jednostranného druhu. A sice takové, jaké vyhovují záměrům a přáním těchto elit.
V konkrétní praxi to znamená, že jako dobro je prezentováno to, co představuje dobro pro elity. Jako správný názor je prezentován názor, plně poplatný přáním elity. Jako na nepřítele je poukazováno na každého, kdo se byť jen v nejmenším příčí záměrům elit, a tak dále, a tak dále.
Svobodné rozhodování lidí v jakýchkoliv zásadních věcech, nebo dokonce i v maličkostech je tedy již předem ovlivněno tímto typem informací, takže konečné rozhodnutí bude nakonec vždy víceméně takové, jaké si přeje elita. Výsledným produktem, jak již bylo zmíněno, je poslušná ovce, jejíž životní postoje, názory a filozofie jsou ji rafinovaně vnuceny elitou nejbohatších, aniž by to ona sama věděla.
Kdo však nechce být takto manipulován měl by brát v úvahu i jiný pohled, než mu nabízejí oficiální média. A ten může v současnosti získat prostřednictvím alternativních médií.
A až když porovná jedno i druhé, může si udělat určitý objektivní názor na věc. Může si vybudovat objektivní pohled na realitu. Jedině na základě takového přístupu se pak může stát samostatnou osobností, která vlastní určitý objektivní pohled na skutečnost. Osobností, která je pak schopna rozhodovat se samostatně a bez ovlivňování. Osobností, kterou nelze snadno manipulovat. Osobností, která se již nedá dotlačit tam, kam chtějí jiní.
A možná neuvěříte, ale výše zmíněný, manipulující trend není uplatňován pouze v oblasti běžných společenských, nebo politických informací, ale dokonce také v oblasti duchovního poznání. Příčina je totiž stále stejná a spočívá ve snaze ovládat lidi a manipulovat nimi. A opět samozřejmě tak, aby to vyhovovalo vládnoucím elitám v každé době a v každém století.
Celkem konkrétně se podívejme třeba na křesťanství, které se jako v minulosti, tak i v současnosti vždy pohybovalo v určité nesprávné, manipulující jednostrannosti.
Jak totiž víme, Bible se skládá ze Starého a Nového Zákona. Starý Zákon se nese v duchu přísné, až tvrdé spravedlnosti, zatímco Nový Zákon je poselstvím lásky. A tato spravedlnost a láska jsou dvěma stranami jedné a téže mince. Jsou rubem a lícem jediné velké, celistvé Pravdy, která je harmonickým souhrnem spravedlnosti a lásky.
Jinými slovy řečeno, to zdravé, správné, pravdivé, harmonické a ideální může vzniknout pouze za vzájemného spolu působení spravedlnosti a lásky. Spravedlnost bez lásky musí být totiž nezbytně krutou a tvrdou, avšak láska bez spravedlnosti musí být zase nutně slabošskou a změkčilou. A přesně tyto dva extrémy, z nichž každý je svým vlastním způsobem škodlivý jsou jasně čitelné v celé historii křesťanství. A to žel až do dnešní doby.
Ve středověku se totiž křesťanství v souladu záměry elit o ovládnutí mas a dosažení poslušnosti jednostranně orientovalo především na princip spravedlnosti. Třeba středověk a feudalismus téměř neznali lásku, ale pouze tvrdou přísnost a bič! To byla živná půda pro vznik inkvizice, pro vyvražďování pohanů, pro křižácké války a podobně. A tato jednostrannost orientace křesťanství pouze na spravedlnost, za účelem dosažení slepé poslušnosti mas má během dlouhé historie lidstva na svědomí velké množství utrpení i životů.
V současnosti, v kontrastu s minulostí se v křesťanství a tím pádem latentním způsobem také v celé společnosti hraje zase na jinou strunu. Protože otevřené násilí jako ve středověku již není možné, cíleně se využívá jednostrannost preferování principu lásky, kterému chybí spravedlnost. Lidem se stále mluví jen o lásce, nebo ve světském pojetí jen o humanismu, a proto se stávají povolnými, měkkými a slabošskými. A proto ve svém slabošství nakonec akceptují i věci, které by v nich museli za normálního stavu vzbudit oprávněný a spravedlivý hněv. No a netušená dalekosáhlost takového nezdravě jednostranného principu se projevuje v mnoha negativech současného společenského dění.
Třeba například v sluníčkářsky naivním přijímání uprchlíků, kteří se sem nepřicházejí přizpůsobit naší kultuře a již vůbec ne naší duchovnosti, ale naopak, přicházejí sem s úmyslem prosadit vlastní kulturu a vlastní duchovnost.
Dalším příkladem může být falešné, zdánlivě humanistické prosazování nejrozličnějších lidských úchylek jako společenské normy. Viz registrovaná partnerství, nebo zvrácená gender ideologie o možnosti volné zaměnitelnosti pohlaví.
Jako ve středověku, tak i v současnosti je tedy křesťanství zneužíváno na to, aby jednostrannou manipulací duchovních principů vytvořilo přáním elit povolnou masu, která bude pod pláštíkem lidskosti a humanismu akceptovat absolutně všechno. Jakoukoliv nemravnost, jakoukoliv zvrácenost, jakoukoliv agresi vůči jiným národům, jen ať je to líbivě skryté pláštíkem těch nejušlechtilejších, humanistických a demokratických ideálů.
Kdo se však chce stát skutečnou osobností, musí se vyvarovat každé jednostrannosti. Musí být ochoten zkoumat nejen líc, ale i rub každé věci a každého jevu, jakož i každé duchovní pravdy. Musí se prostě naučit být objektivním, aby mohl objektivně vnímat skutečnost a na základě toho se pak mohl objektivně rozhodovat.
Jedině pak mu jeho rozhodnutí přinesou užitek. Užitek osobnostní i duchovní!
Jedině takto může člověk růst po všech stránkách až k výšinám vlastního lidství. Toho člověčenství, jehož dosažení bylo na naší zemi vždy všemi možnými způsoby bráněno. Bráněno silami temna, elitami našeho světa a jejich velkým množstvím poskoků na všech úrovních řízení společnosti, kteří za jidášsky groš zrazují celé národy a dělají vše proto, aby se lidé nestali samostatnými a zralými osobnostmi, se kterými by již nebylo možné tak snadno a tak jednoduše manipulovat.
kusvetlu.blog.cz/... v spolupráci s M.Š