Příroda - svět, o kterém mnoho nevíme 1

7. červenec 2016 | 18.40 |

bSvětlý hrad bytostných vládců na vrcholku Pozdějšího Stvoření. Walhalla a Olymp! To jsou jména, pod kterými alespoň zčásti vzniká pozemskému člověku obraz nádhery a skvostnosti, nádhery, která zcela prostupuje rozsáhlými místy, kde se nachází sídlo nejvyšších vládců živlů a bytostných sil, zformovaných z Boží Vůle do podoby věrných služebníků, zaopatřujících veškerý život v Pozdějším Stvoření. Ano, to dílo, v němž se nalézá také i vesmír, obsahující mimo jiných částí i Sluneční soustavu a tím také planetu Zemi.

Vzdálenost, která se klene mezi Zemí a místem, jež je východiskem vysokých bytostných sil, řídících pohyb a všechny energie ve světových částech Pozdějšího Stvoření, tato vzdálenost pro člověka, obklopeného hutností jeho tělesné schránky a svázaného navíc jeho k Zemi připoutaným rozumovým uvažováním, je i při tom největším úsilí nepředstavitelnou.

Olymp - nádherné, z jemné látky vystavěné, bělostné sloupoví vznešeně se vypínajícího nádherného chrámu, se síněmi, z nichž každá by obsáhla větší část našeho hmotného vesmíru, toto svítící sloupoví dalo veškeré architektuře chrámů starověku za základ onu dodnes obdivovanou vznešenou křehkost a zároveň důmyslnou pevnost.

Zároveň však podoba Walhally vznáší se vysoko v tušených obrazech jako zlatě svítící pevný hrad ozářený paprsky vycházejícího slunce s mnoha věžemi a střechami. Obě pojetí jsou přitom správná. Vnímání otevřených lidí, zřících v dřívějších dobách skrze velká bílá oblaka zlatobíle zářící stavbu, byla natolik ohromující právě tím, že jako by unikala ve své živosti stálejšímu zachycení v pohledu.

Tak přímořské národy evropského středozemí vnímaly nejvyšší místo bytostných služebníků v Pozdějším Stvoření pro sebe jako stavby, inspirující nádherná sloupoví, která se zejména následně promítala do stavitelství od sumerské přes egyptskou až k antické kultuře. A naproti tomu národy, sídlící severněji, vnímaly Walhallu jako do daleka svítící opevněný hrad s vysokými hradbami, s nepřehlédnutelnými řadami zlatě zářících bran a jehlanovitými střechami.

Z jednotlivých bran pak vycházely či vyjížděly v záři oslepujících paprsků veliké postavy nádherně zformovaných bytostí, které ovlivňovaly veliký vývoj sil, energií a také částečně i osudy lidí žijících na Zemi.

Nejvznešenější záchvěvy vlastností bytostného druhu jako je věrná služba, hrdost, odvaha, síla, ale také pečující láska, obětavost a podporování všeho života, všechny tyto proudy mocných záchvěvů, spojené s čistě bytostným druhem působícím v Pozdějším Stvoření, vytvořily na dlouhou dobu pro celé generace lidí zde na Zemi domnění, že Walhalla či Olymp se svými nadpozemskými obyvateli jsou božského původu. To vše vedlo také k přirozenému uctívání těchto mocných bytostí ze strany lidí, kteří podvědomě cítili jejich obrovskou sílu a moudrost v působení, toho působení, které se často úzce dotýkalo i života samotných obyvatel Země.



Přitom však platí a bude vždy platit, že pro všechny úrovně hmotností, jež krouží s velkým odstupněním hluboko pod Světlým hradem bytostných na vrcholu tohoto pozdějšího Stvoření, jsou síly a energie používané vysokými bytostnými jedině nádherně zformovanou Vůlí Boží, účinně působící ke stálému rozvoji a také trvalému ozdravujícímu zaopatření všech úrovní hmotnosti, k nimž náleží právě i zdejší hrubohmotný - elektromagnetický vesmír, v němž se nyní smíme nacházet díky našemu inkarnování se - zrození do hrubohmotných tělesných schránek.

Představíme-li si tedy ještě jednou zmiňované místo, na němž se nachází Světlý hrad vysokých bytostných postav, pak bude tomu nejvíce odpovídat to, když se nám v obraze vynoří tryskající paprsky duhově třpytivého druhu, které pronikají záplavou bělostných oblak, jimiž jsou Walhalla či Olymp chráněny před zraky těch, kteří si nezasluhují pro svoji nečistotu v nitru smět spatřit alespoň část sloupoví či bran tohoto hradu a chrámu vysokých bytostných služebníků.

Energie, které obklopují toto místo, jsou tak silné, že v jediném okamžiku byl by sražen každý, kdo by se chtěl neoprávněně přiblížit, byť na stupni stejnorodého bytostného záhalu. Od věků platí, že lidským duchům je přístup do tohoto hradu zapovězen. Jedině zcela ojedinělým výjimkám s nejčistším nitrem je čas od času umožněno vstoupit až před nejvyšší chrám tohoto místa. Síly, které zde proudí, jsou i tak mocné a pro duchovní bytosti svým druhem neúplatné drsnosti jinorodé, že i tito omilostnění návštěvníci nemohou zde zůstávat déle než několik chvil. Přes tuto nepřítomnost přitahuje trvale Světlý hrad bytostných na vrcholu Pozdějšího Stvoření jako silný magnet všechny duchy, kteří nesou v sobě podobný druh, jako v sobě obsahuje veškeré aktivní bytostné záření, tedy udatné hrdinství, odvahu a čistou obětavost.

Pro takové byla pak dodatečně vyčleněna ve Světlém hradě vlastní část s rozlehlými zahradami a chrámem, tedy jen pro hrdé a odvážné bojovníky z řad lidských duchů, kteří se z pohledu bytostných služebníků svými činy zasloužili o to, že směli nakonec vstoupit do těchto míst. Přesto nesetrvají zde tito hrdinové nastálo, ale vždy, když jejich duchovní nitro zatouží vystoupit až do svého skutečného domova, do Ráje lidských duchů, který se nachází ještě nepředstavitelně výše nad Pozdějším Stvořením, a je mu to také v jeho čisté ryzosti Zákony Stvoření umožněno, tu pak jejich duch zanechá zde v chrámu bytostných svojí bytostnou podstatu - svůj bytostný záhal, který je pak duchem i nadále skrze spojující vyzařování oživován ze zahrad duchovního Ráje.

Nyní ale již zpět k přírodě. Jak toto mocné východisko sil a energií, jak tento Světlý hrad a chrám bytostných souvisí s děním v přírodě okolo nás?

Abychom vše správně směli uchopit, musíme se proto vrátit mnoho miliard pomyslných pozemských let nazpět. Musíme se vrátit do doby, kdy ještě neexistoval zdejší vesmír, ba dokonce, kdy neexistovaly ani úrovně jemnější hmotnosti, a také ani vlastní úroveň bytostná nebyla vyformována k životu. V té době mohli bychom nalézt veškerý život jen v Prvotním - původním - praduchovním a duchovním Stvoření, které vzniklo na příkaz slov Budiž Světlo, kdy na samém vrcholu tohoto Prvotního Stvoření vytryskly síly Božského druhu a skrze spojovací bránu Světla zformoval se nejprve hrad Grálu se síněmi Grálu, a následně z tohoto místa směrem dolů jedna pod druhou vyformovaly se zářivé a svítící úrovně praduchovní a duchovní.

Vývoj tohoto Prvotního Stvoření zastavil se až na samé nejspodnější úrovni, na hranici, která se nachází pod místem, jež známe jako Ráj lidských duchů. Tento Ráj byl Boží Vůlí určen pro obývání lidsky-duchovním druhem, k němuž svým původem přináležíme právě i my lidé.

Avšak přes nesmírnou vzdálenost tohoto duchovního Ráje od východiska Prvotního Stvoření se ke svému vědomému bytí probudila jen malá část duchovních semének, které tak směly ve svém působení obstát jako plně sebevědomé v síle proudícího Světla, jež úrovněmi Ráje prochvívá.

Veliké množství bylo těch duchovních semének - jisker, které zůstávaly nevyvinuty, tedy které ve své počáteční slabosti nemohly ještě procitnout ke svému vědomému bytí navzdory oné zmiňované velké vzdálenosti od praduchovního východiska. Tyto duchovní jiskry shlukovaly se a také ještě i dnes jako trvale nově vznikající se shlukují do kroužícího pásu a obklopeny chránícími bělostnými oblaky a mlhovinami zůstávaly ve svém neprocitnutí spícími těsně na hranici zahrad Ráje.

Všechny duchovně vědomé bytosti ve Stvoření směly poznávat neutuchající touhu po vědomém životě, která opakovaně probleskovala z těchto jiskérek a jako jemné, toužebné znění a volání vznášela se vzhůru do všech světlých zahrad a úrovní ve Stvoření.

V odpověď na prosbu všech vědomých stvořených a prastvořených duchovních bytostí rozlehlo se Stvořením Boží zaslíbení:

"Na vaši vroucí prosbu budiž vytvořena ještě část Stvoření, v níž bude dáno těmto duchovně nevědomým probudit se a zesílit k životu tak, aby se jednou směly navrátit do svého duchovního domova, do východiska svého druhu, do Ráje."

Na tento příkaz vytryskly z Prvotního Stvoření mocné budující síly bytostného druhu, aby ihned započaly tvořit a formovat své základní východisko pro následné budování přístavby Stvoření, pro budování Stvoření Pozdějšího.

A v tento čas zformovaly se právě i první sloupy a síně toho chrámu a hradu, jenž se stal obydlím, základním východiskem bytostných služebníků věrně a moudře pracujících na obdivuhodné výstavbě všech ostatních částí Pozdějšího Stvoření. Světlý bytostný hrad stojí od této doby na vrcholu Pozdějšího Stvoření a je mu určeno po celý čas trvání Pozdějšího Stvoření řídit a vést všechny budující a tvůrčí energie Světla v tomto Pozdějším Stvoření působící. Pozdější Stvoření bylo skutečně zformováno pro lidského ducha jakožto místo pro jeho vývoj a zrání. Vše to, co vzniklo v Pozdějším Stvoření skrze práci bytostných služebníků, je tedy určeno k tomu, aby podporovalo a posilovalo lidského ducha na jeho cestě vývoje až k samotnému vytouženému návratu do světlých duchovních zahrad Ráje v prvotním, provždy zaslíbeném Stvoření.

Dnešní pozemský člověk nedokáže si již ani v odlesku v omezení svého strnulého myšlení vyvolat v obraze velikost a nádheru, která byla spolu s radostí vetkána silami bytostných služebníků v jejich oddaném a bezchybném naplnění Božího přikázání, aby bylo vystavěno místo pro zrání lidského ducha v celém díle Stvoření.

Dnešní lidé již také ani netuší, co vše se vznáší vysoko nad úrovní hrubohmotnosti, kterou největší část z nich považuje také ve svém materiálním těžkopádném uvažování za jediné místo života. Přitom vše i zde na Zemi okolo nás v přírodě každý nový den zpívá o úrovních, z nichž smělo všechno vzniknout a zformovat se. Ve veliké úctě a zároveň s velebící radostí sklání se současně vedle sebe ty největší kmeny a mohutné koruny stromů i nejmenší květy a lodyhy lučních rostlin před vládnoucí mocí bytostného druhu, jež vše v přírodě řídí ze Světlého hradu bytostných na vrcholu Pozdějšího Stvoření. Skrze vznešené postavy služebníků, vycházející čas od času z tohoto sídla bytostných vládců do všech částí Pozdějšího Stvoření, vědí všechna zvířata i rostliny a samozřejmě i všechny bytosti a živly, pracující zde na úrovni přírodního dění na Zemi, o jediném velikém Tvůrci Všehomíra, který vládne všem a všemu vysoko nad veškerými úrovněmi a formami celého díla Stvoření.

Jemu vše radostně slouží tak, aby i to nejmenší působení bytostných služebníků smělo nést vznešené označení služba Bohu. Ano, skutečně, tito služebníci Boží bytostného druhu žijí a pracují všude okolo nás, kamkoliv jen ve světě přírody pohlédne naše oko.

Jenže pozemské lidské oko vidí jen vnější viditelné formy, zachytitelné na úrovni našeho smyslového vnímání. Vidíme tedy jen to nejhrubší vyzařování - elektromagnetického vesmíru. Přitom vše ostatní, co se odehrává za touto nejvrchnější slupkou hmoty, je stejně jako v námi poznávané nádherné přírodě, ba ještě o mnoho více vyplněno jásavě radostnou činností bytostných služebníků.

O tom, jak vše pracuje a jak do sebe moudře zapadá postupně shora dolů, od toho největšího až po to nejmenší, si objasníme v následujících kapitolách seriálu Příroda - svět, o kterém toho vlastně ještě mnoho nevíme.
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře