Konspirace! Proč více méně ano?

Je známo, že ve svobodném prostoru internetu najdeme mnoho takzvaných konspiračních teorií. Teorií, snažících se odhalovat utajené, nebo neznámé skutečnosti, skryté za každodenní, zdánlivě bezkonfliktní realitou.

Je samozřejmé, že v této oblasti je možné najít množství těch nejfantastičtějších tvrzení, pořádně utažených za vlasy, které musí člověk po reálném zvážení zavrhnout jako nesmysl. Avšak i přesto má konspirační postoj k realitě našeho světa své opodstatnění. Neboť žel, tento svět je opravdu plný neuvěřitelného pokrytectví a téměř vše, co se navenek jeví určitým způsobem není vůbec takovým ve skutečnosti a ve své nejskrytější podstatě. Žijeme totiž v realitě, která je často pouze vnější fasádou a až za ní se skrývá skutečná pravda, kterou má ona fasáda maskovat a ukrývat.

Už v evangeliích můžeme najít svědectví o tom, že na tomto světě jsou mnohé skutečnosti jiné, než jak se jeví navenek. Vezměme si třeba Ježíšova slova, určené zákoníkům a farizeům: Jste jako obílené hroby, navenek honosné a majestátní, avšak uvnitř plné hniloby a nečistoty.

A tato Ježíšova slova mají mnohem širší platnost. Mají charakter obecný a vztahují se na všechny vnější děje a skutečnosti našeho světa, plného pokrytectví.

V současnosti je možné rozdělit svět médií do dvou základních kategorií. Na média většinového, to jest mainstreamového charakteru a na média menšinové, které jsou často označovány jako konspirační.

Většinové, mainstreamová média popisují vnější realitu a celkové dění ve společnosti jako to jediné a směrodatné.

Věci, skutečnosti, fakta a jevy jsou podle nich takové, jakými se jeví na první pohled. Realita je tedy taková, jakou ji vidíme navenek, jak se o ní píše v oficiálních novinách, jak ji zobrazují v televizi a jak se o ní mluví v rozhlase. Nic tajemného a ​​skrytého za ní není.

Taková je jedna poloha vnímání skutečnosti. No a protože v podstatě nevyžaduje žádnou zvýšenou duševní, ani intelektuální námahu, pouze pohodlné přijímání věcí tak, jak jsou navenek prezentovány, patří takovýto druh médií k většinovým. Nejde zde tedy ani tak o kvalitu, jako spíše o dokonalou vstřícnost vůči povrchnosti a duševní lenosti lidí, kteří se pro svou pohodlnost nechtějí a nemají chuť nad věcmi hlouběji zamýšlet. A právě takový jednoduchý a nekonfliktní pohled se jim nabízí v takzvaných většinových médiích.

Určitě by bylo krásné, a tak by to ostatně i mělo být, aby se věci i navenek jevily takovými, jakým ve skutečnosti a ve své podstatě jsou. Nicméně žel realita je jiná, protože naše planeta je planetou pokrytců, kteří za cíleně budovanou venkovní fasádou rafinovaně skrývají své skutečné úmysly. Žel, toto je skutečnou realitou naši země a je nesmírně naivním, nebo snad příliš líným a příliš pohodlným každý, kdo sází na prvoplánovost věcí, jevů a skutečností.

Pozitivním přínosem konspiračních teorií je však to, že nutí lidi přemýšlet a dívat se trochu hlouběji pod povrch. Že jich nutí zkoumat a uvažovat o tom, že by přece jen mnohé mohlo být úplně jinak, než jak se to jeví navenek.

Negativem konspiračních teorií a konspiračního přístupu k životu však je, že se jejich autoři a příznivci nechávají unášet až do neskutečnosti, odporující zdravému rozumu. A proto se může stát, že člověk, který přehlédl povrchnost a plytkost prvoplánově mainstreamového přístupu k realitě může upadnout do druhého extrému a sice, do fantastických, nereálných a přemrštěných konspiračních teorií. Tyto jsou totiž právě tím, co často a zcela oprávněně kazí pověst všeho toho, co se spojuje s pojmem konspirace.

Při pohledu do slovníku cizích slov najdeme slovo konspirace vysvětleno jako spiknutí. A je to opravdu tak, protože jde o spiknutí proti pravdě. Spiknutí vůči tomu, co se navenek jeví určitým způsobem, avšak ve skutečnosti to tak vůbec není. Je to pouze vnější zástěrka, vnější fasáda, za kterou se skrývá něco úplně jiného.

Konspirace tedy znamená spiknutí vůči pravdě a tím i spiknutí vůči lidem, kteří jsou vědomě podvádění. A vskutku, jsme žel podvádění těmi nejrůznějšími způsoby. A to téměř všude a na každém kroku. Pro názornost si uveďme alespoň pár příkladů.

Třeba politika a lidé v ní. Každý z nich hlásá svou oddanost národu a státu, avšak mnozí jsou ve skutečnosti oddáni pouze sami sobě a svým vlastním zájmům.

Co je tedy pravda? To, čeho mají politici plná ústa, nebo to, jak v skrytu svého nitra smýšlejí a skutečně jednají.

Dále se třeba podívejme na takový princip volného trhu. Tento princip je opěvován jako jeden ze základních předpokladů hospodářského vzestupu. Aby mohly všechny národy naší planety hospodářský růst, musí otevřít své ekonomiky principu volného trhu. A zázračný volný trh, spojený s volnou soutěží všechno vyřeší. Takové je oficiální mínění.

Ale všimněme si, že největšími zastánci této teze jsou především ekonomicky silné státy, jejichž silný ekonomický potenciál musí doslova převálcovat a ovládnout ekonomicky slabší státy v případě, že jim plně otevřou svou ekonomiku. Jde zde o něco podobného, ​​jako kdyby se například v boxu trvalo na zrušení jednotlivých váhových kategorií, což by znamenalo, že boxeři těch nejtěžších váhových kategorií by museli doslova smést z ringu všech ostatních.

Bylo by ale jejich vítězství férové? A přece se v oblasti ekonomické soutěže něco takového naprosto neférové ​​za férové ​​považuje.

Otázka tedy zní: Má prosazování principu volného trhu opravdu sloužit pokroku národů, jak se to obecně prezentuje, nebo naopak, jde o skrytý nástroj, určený na podmaňování si a ovládnutí slabších silnějšími?

Jaká je skutečná pravda?

Ale odejděme od politiky a vezměme si třeba takové jablka, o nichž všichni říkají, jaké jsou zdravé. Ale není jablko, jako jablko! Je totiž velký rozdíl mezi jablky vypěstovanými doma ve vlastní zahradě a například mezi jablky, sklizenými v sadech u dálnic v Itálii, které jsou chemicky ošetřované přibližně dvacet krát za sezónu. Při chemickém rozboru je v nich možné nalézt stopy po dvanácti druzích pesticidů. Je tedy opravdu pravda, že jablka jsou zdravé? Nebo naopak, je konspirační lží, že mnohé z toho co jíme, je otrávené chemickými jedy?

A tímto způsobem by se dalo pokračovat donekonečna a ve všech oblastech lidské činnosti. Neboť žel, tato planeta je planetou lži a pokrytectví. Planetou spiknutí vůči pravdě a realitě, která způsobem, jakým je prezentována žádnou pravdou není, protože se za ní obvykle skrývá účelová lež.

A tento systém lží může na naší zemi fungovat proto, nebo většina z nás je příliš pohodlná na to, abychom věci hlouběji zkoumali a uvažovali nad nimi. Bohatě nám stačí to prvoplánové, co se nám pohodlně nabízí

Lidé jsou klamáni proto, že klamáni být chtějí. A pro svou povrchnost a plytkost si pak nic jiného ani nezaslouží!

Za přínos konspiračních teorií lze proto považovat snahu probudit lidi z nedůstojné letargie a přimět je přemýšlet. Třeba si ale dávat pozor, abychom neupadli do druhého extrému nekritické fantastiky, snažící se hledat konspirace všude a za každou cenu. Naše probuzené, kritické a svažující myšlení, jakož i cítění by nás však mělo ochránit od jakýchkoliv extrémů.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.