Daniel ve lví jámě – 2. část

19. červen 2014 | 11.09 |

bPříběh o Danielovi ve lví jámě, který jsme si popsali již v minulé části, nepopisuje jen konkrétní historickou událost, ale obsahuje v sobě i skryté poselství. Toto poselství v následujících řádcích odhalíme.

Jméno Daniel v doslovném překladu znamená: Bůh je můj soudce.

Lze tedy říci, že Daniel v důsledku není jen jménem konkrétního člověka, o němž je řeč, ale je povahovým zosobněním každého člověka, který si i navzdory lstivým útokům okolí zachovává nezkalenou a čistou důvěru v Boha, Jeho Lásku a neoblomnou Spravedlivost. Následkem toho vzniká v takovém člověku neposkvrněná mysl a dobrota.

Lvy, kteří jsou důležitou součástí příběhu, nejsou doslovně míněny jen samotné zvířecí šelmy, ale všechny myšlenkové útvary lidské zlosti či nenávisti, nazývané fúrie, které útočí tam, kde je jim k tomu dána příležitost. Tyto formy mají v sobě velkou sílu a dokážou člověka agresivně ničit, ba dovézt až k sebevraždě, jestliže v něm najdou určitou míru podobnosti a mohou se zachytit na nějaké nezvládnutelné povahové náklonnosti.

Tyto formy vytvářejí všichni lidé, kteří vyměnili čistou srdečnost, lehkost a dobrotu za dravou útočnost či tíživou závist. Také k nim patří všichni, kteří si nedovedou načerpávat duchovní posilu skrze modlitbu a pokoru, ale potřebují ji vědomě či podvědomě odčerpávat zastrašováním a agresivitou projevovanou vůči slabším lidem ve svém okolí.

Hlubší podstata celého příběhu tedy spočívá v tom, že Daniel - čistý člověk - je hozen do lví jámy - na kolbiště cizích vlivů. Avšak nízkost okolních myšlenkových forem nemá sílu proniknout přes hradbu jeho pevné vůle. Zůstává proto chráněn a nezranitelný, přestože se nachází uprostřed největšího nebezpečí, kterému jiní podléhají.

Zmíněnou lví jámou, kde tyto formy často působí, může být například pracoviště, kde člověk musí trávit celé hodiny, dny, měsíce i roky. Nespravedlivému člověku "lvi v této jámě rozdrtí kosti". To znamená, že myšlenkové formy zla, vytvořené kolegy či nadřízenými, zmatou jeho mysl i duši a on podlehne. Stává se lehkou kořistí, stává se podrážděným a vyčerpaným. Je-li však čistý a jeho cit stojí v proudu duchovního světla, nikdy se nemusí ničeho bát. Každá lstivost okolí bude bezmocná ublížit mu a všechno těžké bude nakonec sloužit jen k jeho povznesení a znásobení úspěchů.

Pro doplnění je ještě nutné říci, že na koho mají nízké myšlenkové formy vliv, ten nestojí plně pod ochranou Světla a někde se dopouští vážné chyby. Jedním z prvních projevů podlehnutí nízkým myšlenkovým formám je, že takový člověk nejvíce napadá ty, kteří jsou spravedlivější než on, a kteří mu ve skutečnosti mohou nejvíce pomoci. Toho je třeba s bdělostí ducha přísně dbát!

Daniel byl napaden právě ve chvíli, kdy se modlil, což bylo v rozporu s příkazem krále. Na první pohled se zdá, že modlitba byla jen záminkou k tomu, aby byl usvědčen. Ve skutečnosti ale bylo hlavním záměrem udavačů znemožnit Danielovi to nejcennější - vědomé spojení se Stvořitelem skrze modlitbu. V tomto spojení spočívá nepřekonatelná síla, jíž nemůže vzdorovat žádný nepřejícník dobra. Člověk, který se vážně snaží být spravedlivým, by měl pamatovat, že i on bude napadán právě v tomto obzvláště silně, jen aby spojení ztratil. Příklad Daniela však může být pro každého velkou vzpruhou na cestě k vítězství.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře