Člověk by se měl zaměřit na tyto oblasti:
- Učit se lépe zvládat stresové a zátěžové situace ve svém životě, uvědomovat si, že všechny těžké situace nás prověřují a posilují, snažit se neztrácet svůj vnitřní klid a nadhled, nenechat se strhnout negativními emocemi a postoji druhých lidí.
- Umět přijmout zodpovědnost za své zdraví.
- Nesetrvávat v negativních postojích, emocích, myšlenkách a citech.
- Snažit se znovuobnovit vztah člověka k přírodě.
- Oblast svých zájmů směřovat k všestrannému rozvoji a ušlechtilému obohacení. Avšak současná leckterá oblast lidských zájmů a snažení je příliš zaměřená na uspokojování individuálních hmotných potřeb. Tím se člověk dostává do stavu nepříznivého posilování vlastního ega, nebezpečných sklonů, tužeb, pudů a žádostí, které pak způsobují duševní změny v osobnosti, jež vedou k charakterovým změnám. Tím vším je negativně ovlivňována funkce orgánů a tkání v lidském těle.
- Také jakékoliv výstřednosti všeho druhu způsobují změnu záření (energie člověka) a ve svém důsledku nastolují dříve či později poruchy zdraví.
- Nedůstojné obnažování těla především žen a dívek (ale i mužů) nevhodným nebo nedostatečným odíváním vede vždy k poskvrnění čistoty těla a pravého ženství (nebo pravého mužství). Projevuje se změnami původně čistého vyzařování - čisté nezkalené energie - aury - takto poskvrněného jedince (nepěkné, chlípné pohledy s různými představami).
- Zhoubné je pomužšťování ženy, která pak následkem takového procesu ztrácí schopnost napojovat se do vyšších, světlejších úrovní, a nemůže tak splňovat svou - Tvůrcem danou úlohu ve Stvoření.
- Rozvíjení ctností - ctnosti jsou ideály, ke kterým člověk spěje a jimiž je v dobrém a poctivém chtění posilován. Dobré vlastnosti vrcholí ve vysokých ctnostech. Každá opravdová vlastnost nese v sobě jas ušlechtilosti (podle toho je poznatelná). Vlastnosti, které postrádají jasu ušlechtilosti, jsou špatné, neboť slouží temnu (nekázeň, neposlušnost všeho druhu a ve všem). Pod vlivem Spravedlnosti se formuje a vyvstává: ušlechtilost, vyrovnanost, hrdinství, moudrost. Pod vlivem Lásky se formuje a vyvstává milosrdenství, dobrotivost, přísnost a důstojnost. Pod vlivem Čistoty se formuje a vyvstává bdělost, cudnost, věrnost a pokora.
Niterný stav člověka je souhra sil dobra a zla a je možné jej vyjádřit pomyslnou stupnicí žhavosti. Směrem do "prožhavení" se projevuje u člověka jako probuzení, zájem, oživení, uvědomění, poznání, sebeuvědomění, vřazení se do Božích zákonů, radostné zachvívání se v nich, osvícení, blaženost a služba Stvořiteli. Směrem k "ochlazení" se projevuje jako neklid, nezájem, lhostejnost k okolí a k lidem, apatie, nespokojenost, osobivost, žádosti všeho druhu, závist, nenávist, zmatek, zhroucení, rozklad osobnosti.
- Cesta vlastního zušlechtění - cesta vlastního duchovního pohybu - vnitřní živosti
- Láska - žití ve vnitřním stavu bezpodmínečné lásky. Ježíš pravil: "Miluj bližního svého jako sebe sama."
Pravá láska je to, co druhému prospívá, co ho vyvádí ze zmatků a omylů, ukáže mu pravou cestu, poskytne mu útěchu a východisko a přivede ho k Bohu. V lásce je také zakotveno soucítění, milosrdenství a odpuštění.
- Čistota ve všem lidském konání a ve všech projevech, jako jsou slova, mluva (tj. znovuobnovení správné a čisté mluvy, aby se nekalil a nekřivil význam a síla slova), čistota myšlenek, tužeb, snah, odívání.
- Pokora je vnitřní stav - umění přijímat bez reptání či vzdoru i těžkosti a překážky v životě stejným způsobem, jako jsou s vděčností a láskou přijímána požehnání, pomoci a radostná prožívání.
- Svoboda jako vnitřní postoj je základním předpokladem zdravého vývoje jedince a také každého rozvoje a vzestupu, tedy duševního i duchovního. Opakem svobody je nesvoboda, připoutanost, závislosti, ulpívání, či útisk a manipulace z okolí. Pokud je člověk jakýmkoliv způsobem nesvobodný, nemůže se plně rozvíjet, jeho životní síly jsou oslabovány, oslabena je i imunita a v důsledku toho může dojít ke vzniku různých onemocnění.
- Vřazení se do nejvyšších Božích zákonů.