Přestože se lidé snaží žít stále jako dosud, "staré zlaté časy" se už nikdy nevrátí. Proč? Protože veškerý chaos, zmatek, války,

Je tragické, když lidé žijí v protikladu s nejdůležitějším principem univerza, kterým je dávání. Neboť jen člověk dávající může přijímat požehnání, které posouvá jeho osobnost ke Světlu.

Mnozí lidé nejsou spokojeni se svým osudem. Domnívají se, že jsou jím ošizeni. Že jejich osud je nepříznivý a těžký, zatímco jiným lidem se daří.

Ze stvoření můžeme dostávat zpátky jen to, co do něj dáváme. Může se k nám z něj vrátit jen to, co do něj vkládáme. A pokud do něho dáváme

Nejzásadnější věci našeho bytí jsou ve skutečnosti tak jednoduché, že právě pro jejich, až neuvěřitelnou jednoduchost, jim nepřisuzujeme velký význam a zcela je přehlížíme. Ale na takových, z našeho pohledu maličkostech, stojí a padá

Extrémní přírodní dění v podobě záplav, zemětřesení a požárů, nebo společenské napětí v podobě války, převratů a nepokojů, a již ani nemluvě

Jen člověk, který stojí na pevném a zdravém základě, může prožít svůj život správně. Kdo se však neopírá o pevný a pravý základ vlastní osobnosti

S nepochopením a smutkem hledí bytosti, které tkají náš osud, na neutěšený vnitřní stav lidstva, reprezentující jeho chtění. Na základě

Ale musíme ho prosit správným způsobem. Pomoc Boží se dnešní době očisty vznáší v blízkosti každého z nás a je připravena nám až zázračným

Stejně, jako je lidský organismus vyživován krví, je také naše univerzum vyživováno krví Božího vyzařování. Lidská krev roznáší po