Smilan | Úvahy o živote.

Lidé nejsou ve stvoření sami! Nad našimi hlavami krouží vyšší světy. S nimi a jejich obyvateli jsme byli kdysi dávno, v raných stádiích našeho

Blíží se konec lidského světa v té podobě, jakou jsme znali po tisíciletí. Že to jednou přijde, bylo předpovězeno již dávnými proroky.

Tento text odhaluje podstatu celkové bídy lidstva i jednotlivců. Je ale zároveň návodem, jak se této bídy zbavit. Jak se stát společenstvím

Také humor může být nositelem vysokých hodnot. Pouze je do něj třeba tyto hodnoty vkládat. A na druhé straně je v něm třeba tyto hodnoty hledat. A to je možné jen tehdy, když jsme schopni jít trošku hlouběji pod povrch a vybočit z navyklé povrchnosti.

Ale pojďme k věci. Zde jsou avizovány vtipy s hlubším duchovním přesahem:

Sedí chlapík v obýváku, dívá se televizor a popíjí pivo. Najednou se ozve slaboučké bouchání na dveře. Muž otevře a před dveřmi stojí malá kostřička a říká:

"Svíce života vašeho křečka dohořela. Přišla jsem si pro jeho duši."

Chlapík chvíli dívá na kostřičku a pak do ní z celé síly kopne tak, že kostřička se zřítí dolů po schodech. Zavře dveře, sedne si k televizoru a zase popíjí pivo.

Za chvíli se však ozve strašné bouchání na dveře. Chlapík vyskočí a jde otevřít. Stojí tam obrovská kostra s kosou a vedle ní ta malá kostřička, která říká:

"Mámo, tenhle to byl!"

Duchovní poučení:

Nikdy neubližujme nikomu slabšímu, i když si myslíme, že tak můžeme učinit zcela beztrestně. Za každým slabším totiž stojí Někdo Silný, kdo nám to odplatí a koho odplatě neujdeme. Ani svou smrtí! Právě naopak! Smrtí jí vykročíme přímo vstříc!

Všechno, co lidé vytvořili svým rozumem je špatné! I to, co se zdá být dobré a přináší nám blahobyt. Náš blahobyt totiž stojí proti přírodě.