Příroda - svět, o kterém mnoho nevíme 2

14. červenec 2016 | 17.48 |

mPodíváme-li se jednou pečlivě na obdivuhodné předměty a stavby, které nám byly zachovány z dob starověkých civilizací, pak kromě úžasu nad dovedností jejich zpracování a také jejich vysokou uměleckou hodnotou vystoupí v nás otázka: kde směli načerpat toto vědění, tyto moudré znalosti, lidé dávných národů? Jakkoliv doposud nebyla historiky a vědci na tuto otázku přinesena seriózní uspokojující odpověď, můžeme zde říci, že ve skutečnosti tato odpověď není nezodpověditelnou, ba dokonce, že odpověď na ní je naopak více než lehkou.

Zmíněné moudré znalosti prastarých národů byly právě znalostmi převzatými od bytostných služebníků, působících zde v Pozdějším Stvoření! Jak je to možné? Je to zcela prosté. Mnozí obyvatelé dávných civilizací zde na Zemi měli v sobě živou schopnost "vidění" a "komunikování" se světem bytostných služebníků, se světem, o kterém jsme se zmiňovali, že se nachází právě nad hranicí našeho pozemského - smyslového vnímání zdejšího světa hrubohmotnosti.

Jak je možné toto spojení či užší vnímání bytostného světa znovu nalézt - obnovit i pro dnešního člověka, to si ještě přiblížíme v některé z následných kapitol seriálu. Nyní se vrátíme k oněm znalostem, ke zmiňovanému vědění a moudrosti, která se právě zcela nápadně odráží od všeho, co pochází z rukou starověkých umělců, konstruktérů a stavitelů.

Ono moudré a často pro dnešního člověka až nepochopitelné vědění bylo na prvním místě vždy plně respektujícím přírodní zákonitosti, a to jak ve tvarech, tak právě i ve svém vnitřním zachvívání - viděno z jemnějšího pohledu - na mnohém takovém díle spočívá dodnes rozprostřené pozemskému oku neviditelné, přitom znatelně zářící požehnání bytostných sil.

Jak mohlo něco takového vzniknout? Bylo to možné právě díky zcela otočenému postupu v myšlení, než jaký je uskutečňován dnešním člověkem. Tento postup dávných umělců, stavitelů a konstruktérů byl postaven v každém směru na čerpání, na přijímání inspirací a rad ze strany výše působících sil. To tedy ve skutečnosti znamenalo, že na Zemi žijící lidé, všichni ti, kteří usilovali o harmonický a moudrý pokrok vpřed, hledali vždy nejprve inspirace a rady v místech, která vnímali "nad sebou". Jinak řečeno, tedy přirozeně inspirativně a s pokorou čerpali obrazy a rady, podávané z moudrého vědění bytostných služebníků, služebníků, kteří svým věděním právě v oblasti velikých zákonitostí hmoty převyšovali a také ještě i dnes vysoko převyšují veškeré znalosti pozemského člověka.

Je tedy možné zde říci, že znalosti a umění dávných národů byly výsledkem účinně a vnímatelně uskutečněného přelití vědomí jedné určité části moudrosti bytostných sil, působících v Pozdějším Stvoření, do zdejší úrovně hrubé hmotnosti. Ještě jinak řečeno - veliké vědění bytostných služebníků smělo se jako malý odlesk moudrosti vnořit díky inspirativně obdařeným lidem starověku také i do námi vnímatelných forem hrubé materie hmoty.

Obdivuhodná moudrost a také okouzlující krása vyzařující ze zmíněných děl starověkých národů dokazuje, jaké obrovské možnosti jsou pro člověka obsaženy ve zmíněné vědomé spolupráci s bytostnými služebníky.

Toto vědění má se také na Zemi opětně jednou navrátit tak, jak je to zaslíbeno, avšak to až teprve v ten čas, kdy ze Země bude odstraněna stávající pýcha a domýšlivost pozemských lidí, kteří ve skutečnosti ani jen netuší, že vědění, které oni považují za své nejvyšší znalosti, je jen nicotným zábleskem střípků, jež jsou vytrženými z celku nádherného obrazu moudrosti, té moudrosti, jíž vládnou bytostní služebníci v tomto Pozdějším Stvoření. Teprve až se zřítí dosavadní suchopárná konstrukce znalostí současné ješitné a domýšlivé pozemské vědy, teprve pak bude moci opětně vstoupit do života lidí pravá moudrost a skutečné vědění, úzce se opírající o souznění s celkem Stvoření.

Stávající škodlivá vytrženost dnešního lidstva z celku Stvoření, tato otevřená rána, bude muset doznat nejprve zahojení, aby následně směla opětně nastat výstavba a vzestup, obsahující všeobsáhlé občerstvení a posilu. Oním zahojením je myšleno to, co je pro většinu dnešních lidí ještě téměř nemyslitelné - pokora v poznání toho, že jedině ve spolupráci se všemi ostatními služebníky, působícími ve Stvoření, jedině v takovémto celkovém harmonickém souladu, jenž se odvíjí přirozeně od principu vědomého naplňování Vůle Tvůrce, je zakotvena pro pozemské lidstvo cesta kupředu, k budoucnosti, a tím i k postupnému opuštění dosavadního pustošivého principu lidského myšlení - chtění prosazovat své krátkozraké, pošetilé představy o životě na Zemi.

K tomuto zahojení dlouhodobě již trvající otevřené a jen destrukci způsobující rány povedou také již v nejbližší době účinné zásahy bytostných služebníků zde na Zemi, zásahy napravující mnohé škody, způsobené novodobým člověkem a jeho choromyslnými díly. Nyní ale zpět k tématu.

Princip, který jsme si popsali jako přirozeně se projevující při čerpání inspirací a múz starověkých umělců a stavitelů, naznačuje živěji uvažujícímu čtenáři zcela zásadní děj, objevující se v celém Stvoření jako něco prostě účinkujícího, přitom trvale přinášejícího všeobsáhlé požehnání. Je to právě ono trvalé přelévání energií a forem z úrovní vyšších do úrovní níže položených! Tento děj smíme nacházet všude, kam se podíváme okolo sebe. Energie se přelévají shora dolů, aby o něco níže v nových podobách opět přinášely život a občerstvení k jeho dalšímu trvání na novém stupni zachvívání!

Stejně tak jako směli čerpat částečné inspirace lidé dávných národů od bytostných služebníků, které právě pro jejich moudrost či sílu považovali za bohy a uctívali je jako ty, před nimiž měli respekt a vůči kterým nezřídka chovali v sobě i obavy a strach, a to právě vždy, když dobře věděli, že svým jednáním stáli proti jejich vůli, tak ve skutečnosti právě i tito vysocí bytostní služebníci a "bohové", sídlící ve Walhalle či na Olympu vysoko nad zdejší hrubohmotnou Zemí, stejně tak jako směli právě lidé starověkých národů v tomto prožívání duchovně růst ke stupni moudrých spolupracovníků ve Stvoření, tak také i zmiňovaní "bohové", bytostní vládci, jako věrní Boží služebníci jsou opět jen určitými spolupracovníky v jedné části díla Stvoření, v Pozdějším Stvoření, v části přijímající a čerpající předobrazy a energie z nádherných úrovní Prvotního Stvoření. Je tak možné zde říci, že také i tito velicí a vznešení bytostní služebníci, udržující v chodu celé Pozdější Stvoření, jsou jen přijímajícími energie a formy, proudící k nim z úrovní, které se nacházejí ještě o mnoho výše nad Pozdějším Stvořením.

Tak jestliže jsme se zmiňovali v první části našeho seriálu o pradávném vzniku Světlého chrámu a hradu bytostných služebníků na vrcholu Pozdějšího Stvoření, pak dnes si můžeme říci, že také i pro vlastní výstavbu tohoto nádherného, nadpozemsky harmonicky se zachvívajícího místa čerpali tvořící bytostní služebníci inspirace a formy úplně stejně jako vlastní životadárnou energii, proudící k nim právě z úrovní Prvotního Stvoření. Formy a energie obsažené v síních Walhally nebo také Olympu, jsou tedy jen určitým ochlazeným, zeslabenějším obrazem ještě zářivějších, dokonalejších forem staveb, krajiny a všeho ostatního života, nacházejícího se v Prvotním Stvoření, které obsahuje jen dokonalé formy toho nejčistšího duchovního druhu.

Bytostní služebníci tyto formy a s nimi spojené energie přijali a ve vrcholném uplatnění způsobu své práce, kterou bez zaváhání můžeme nazvat uměleckou činností toho nejnádhernějšího druhu, zpracovali tyto formy a energie do postupně pod sebou se srážejících úrovní hmotnosti, a to od té nejjemnější, nejprůzračnější části jemnohmotnosti přes ostatní meziúrovně, až po úroveň nejochlazenější, nejhrubší úroveň, úroveň elektromagnetického vesmíru, k níž náleží i vesmír, ve kterém se právě nyní nacházíme jako dočasní obyvatelé Země v našich hmotných tělech.

Jaký um a jaká dokonalá moudrá dovednost tkví v rukou bytostných služebníků, může poznat čtenář také i tehdy, jestliže se jen podívá na jakýkoliv kus živé, člověkem neovlivněné přírody ve své blízkosti zde na Zemi. Ve všem, co bylo vytvořeno působením bytostných sil právě i zde na rovině té nejhutnější materie hrubé hmoty, všude v tomto díle zachvívá se jako přirozená samozřejmost právě trvale nádhera a krása, která má být pro člověka správně také i trvalým občerstvujícím příslibem ještě nádhernějších světů, které se nachází v oblastech jemnějších a světlejších úrovní, kroužících nad zdejší hmotností. To, jak je vše obdivuhodně spojeno a jak je také veškerý svět hrubé hmoty oživován a obstaráván miliardami nejrozličnějších služebníků bytostného druhu, to vše si zcela podrobně objasníme v dalších pokračováních seriálu. V seriálu, který si klade za cíl odkrytí příkrovu nejasností, obklopujících myšlenky mnoha lidí, hledajících odpovědi na dosud nezodpovězené otázky, týkající se přitom toho nejdůležitějšího - smyslu lidského života na Zemi.

A je také jen tím nejsamozřejmějším, že je v této souvislosti potřebné zodpovědět právě i otázky tohoto druhu - zda je příroda skutečně živým dílem, zda vesmír vyšel přímo z rukou Stvořitele, Boha, který nad ním trvale bdí a starostlivě dohlíží na život lidí na Zemi, zda existence dávných bohů je smyšlenkou či výsledkem blouznivosti dřívějších naivních lidí, kteří zároveň však kupodivu vytvořili tak veliká umělecká díla, se kterými se práce dnešního člověka stále nedá srovnávat, zda inspirace moudrosti dávných národů pochází od mimozemských civilizací, či zda je právě a jen přirozeně předávaným věděním lidstvu ze strany vysokých bytostných služebníků či duchovních pomocníků, které někteří lidé dávných národů ve své větší vnímavosti viděli a směli s nimi komunikovat, zda bude možné opět v budoucnosti s těmito vznešenými služebníky a pomocníky komunikovat, a především zda bude možné spolu s nimi ve spolupráci objevit energie a síly, přinášející do každodenního života pozemských lidí zcela zásadní změnu k lepšímu, harmoničtějšímu životu.

V seriálech Velká cesta, O vesmíru, Velká evoluce, Putování lidského ducha, O lidském mozku, jsme již objasnili mnohé z výše uvedených otázek, je potřebné jen správně číst a vnímat, co se skrývá často právě mezi řádky jednotlivých popisovaných obrazů.

Seriál Příroda - svět, o kterém toho ještě mnoho nevíme pak má za cíl přinést postupné propojení všech souvislostí, nacházejících se mezi zmíněnými jednotlivými seriály.

Celistvost vědění, která se tak stále více bude všem vážným čtenářům projevovat, povede je pak s jistotou směrem k jedinému úplnému a celistvému vědění Pravdy, která je zakotvena ve slovech a větách díla Ve Světle Pravdy.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře